Veletiny.cz
Veletiny.cz

Velecké rybníky

Zmínky o zaniklých rybnících v katastru obce Veletiny nejen že se přenáší z generace na generaci, ale jsou i písemné, zvláště v pokrokovém majiteli Veletína : Jindřichu Bařickém - od r.1460 vlastníku tvrze i mlýna : "... rozšířil výměry ovocných sadů, vinné révy a rybníků a pěstoval i šafrán." Přestože v II.polovině XX. století došlo snad v naší obci vůbec k největší migraci obyvatel, tato otázka nezanikla, by naopak zdá se, že je ještě ve větší míře stále oživována. I když je tato skutečnost doložena, představa o nich je u našich občanů mlhavá.

Jaké měly rozhlohy, kolik jich bylo a kde se nacházely,můžeme poněkud objasnit:
- z doložených historických pramenů
- ústního podání nejstarších generací
- zachovaných názvů majících vazbu na rybníky
- posouzením prostorové vhodnosti (dle předchozího)

První takový pokus byl učiněn u příležitosti 850. výročí založení Veletin, kdy po diskuzích s vlčnovským rodákem dr.Benešem byl zmapován katastr obce Veletiny ve čtyřech vývojových etapách v měřítku 1:5000 a zde jsou tři rybníky na toku Vlčnovského potoka zakresleny.(Kronika obce Veletiny, obrazová část, listy 56-59) Zde ovšem šlo o celkový historický vývoj, takže problém rybníků byl brán pouze okrajově.

Všechny uváděné okolnosti můžeme soustředit na prostor, kde se ony 3 rybníky s určitostí nacházely, to je do současného povodí Vlčnovského potoka a to od části obce "Hráza" proti směru jeho toku až za prostor, který je nazýván "Za horní hrázú", vpravo od cesty do Vlčnova - tato však až do konce XIX.století vedla po úpatí Zadních strání. Toto podporuje skutečnost, že nad nimi v katastru obce Vlčnova byl další rybník, a ještě výše proti směru toku potoka v místech, kde se říká "U dvora" poslední a jeho existence je doložena staršími mapami i fotografiemi a ještě svědectvím dosud žijících pamětníků.Jestliže budeme pokračovat od hranice katastrů Veletiny - Vlčnov ve směru toku Vlčnovského potoka, tak hráz prvního rybníka, tak jak sám současný název říká tvořila ona "Horní hráza" nacházející se v místě nad současným silničním mostem přes Vlčnovský potok. Druhý rybník patřičně největší, byl s velkou pravděpodobností na současném objektu ZOD Poolšaví a severně od něho mezi silnicí do Vlčnova a v místech, kde se současně nachází stolářství p.Bičana. Tento rybník byl napájen kromě hlavního přítoku ještě potůčky z Hrabovců a z Boří i z pramenů zespod,z nichž jeden byl sirný. Jeho hráz jak název říká "Prostřední hráza" byla na "Zápovědi". Třetí rybník sahal od současné části obce "Hráza" až po Zápověď. Kromě hlavního přítoku byl napájen prameny ze Strání u čp.129 a čp.99 z nichž voda současně bez užitku odtéká do potoka a kanalizace. Dále z Podkopčí u čp.194 z něhož byl ve třicátých letech současného století zprovozněn první vodovod. Důkazen je také používání totožného názvu "Na rybníkách" jako "Zelnice". Jsou také ještě pamětníci zastavěného prostoru od Hráze po pravém břehu potoka, kterému se říkalo "Husí rynk",vzhledem ke shromaždišti hejna hus místních občanů - vesměs tzv. "hoferů".

S trochu problematickou přesností můžeme určit rozlohy těchto rybníků, pokud zvážíme změny, které v těchto místech za více než pět století proběhly. Víme, že XV. století byly osídleny jen Křivosůdy, ojedinělá stavení byla na bažině (současný střed obce tzv.Dědina), mlýn u brodu přes Olšavu, celkem 42 usedlostí. V prostoru nad současnými čísla domů 16 až 20 byla tvrz, kde sídlili tehdejší majitelé panství. Zde lidé až do konce XIX. století svojí činností podstatných změn nezpůsobili, ty co se týkaly rybníků způsobila kromě Třicetileté války sama příroda. Myšleno tím tzv. stoleté vody - asi takové jako např. 1919 a 1955, pro které nebyl dle žijících pamětníků problém přetržení hráze a zametení jakýchkoliv stop existence rybníků. Stejně tak mohly ovlivnit zánik rybníků sesuvy půdy v tratích Vinohrady, Podlipníča a Podkopčí, které probíhaly v dlouhých etapách a pamětníci posledních ještě žijí. Nezanedbatelnou etapou zahlazování důkazů je také stavební činnost tj. zástavba v částech obce Trtolov, Zápověď a hlavně objektů ZOD Poolšaví.

Souhrn těchto poznatků v porovnání s mapami katastru Veletin zpracovanými Geodézií Brno v měřítku 1:5000 s vyznačenými vrstevnicemi terénu nám rozlohu těchto rybníků poněkud upřesní, zvláště když si tam promítneme určitou představu v sesuvech půdy v místech, kde viditelně probíhala a dosud probíhá a to už by se odborné odhady od laických představ pamětníků podstatně lišit neměly. Vycházeje z předešlého výpočtu pomocí Heronova vzorce jeví se výměra jednotlivých rybníků následovně :

První rybník cca 29.620 m2
Druhý rybník cca 61.930 m2
Třetí rybník cca 26.120 m2

Konečný zánik rybníků však můžeme určit léty 1737 a 1738, kdy povodně poničily hráze rybníků natolik, že se již neopravovaly. Toto potvrzuje zápis v kronice z r.1798, kde doslova stojí : " .... 5. a 10. srpna přišla náhlá voda od Vlčnova, která zbořila domky na "Hrázce" a do okolních domů okny vnikala ...." Tedy celková výměra rybníků v katastru Veletiny by mohla s určitou pravděpodobností činit 11,8 ha a to už poskytuje předpoklad k intenzivnějšímu a odbornému hospodaření v tomto oboru. K doplnění údajů jaké druhy ryb se mohly v těchto rybnících nacházet se vyjádřil p.Doc. Ing.Petr Spurný - katedra rybářství Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v tom smylu, že v době kolem roku 1500 byl v našich zemích největší rozmach rybářství a dá se předpokládat s určitostí, že tam byl chován : kapr obecný, lín obecný, štika obecná a pravděpodobnost chovu dalších : cejn velký, plotice becná a okoun říční.


Ekokom Asekol Elektrowin
Slovácký deník Dobrý den s Kurýrem TV Slovácko
Svoz odpadu Modré pytle – papír
22.12.2017
Žluté pytle – plast
22.12.2017
Hlášení poruch Veřejné osvětlení
Místní rozhlas
Kalendáře Kulturní dům
Veřejná místa
Místní rozhlas Hlášení rozhlasu
Z fotogalerie Různé
SDH Veletiny
Interaktivní malovaná mapa Uherskohradišťsko
© Vydavatelství CBS
www.malovanemapy.cz
Povodňový plán obce Veletiny
Dolní Poolšaví
Databáze firem Evropské databanky
Obec Veletiny - obecní úřad - ekatalog.cz Městské, obecní úřady - ekatalog.cz
Ministerstvo pro místní rozvoj