Búdy ve Veletinách - Staré hoře

Areál vinohradnických staveb, či jak zde říkáme búd, ve Veletinách - Staré hoře je připomínkou místního vinařství, které tu zaniklo po epidemii révokazu na počátku dvacátého století. Vinice pak vystřídaly sady. Zdejší búdy patří k typu lisoven bez sklepů rozšířených jen na Uherskobrodsku, zejména ve Vlcnově, v Havřicích a ve Veletinách. Na úpatí vinorodé Staré hory se tyto hospodářské stavby rozkládaly v širokém oblouku na katastru všech tří sousedících obcí. Právě ve Veletinách se zachovala typologicky nejstarší forma búd. Jde o samostatně stojící přízemní dvouprostorové stavby obdélného půdorysu štítem orientované ke komunikaci. Přední místnost je rozměrnější, převážně čtvercového nebo obdélného půdorysu. Sloužila jako lisovna a sklad nářadí a vinařských nádob. Vchází se do ní jednokřídlovými dveřmi umístěnými symetricky ve štítové stěně. Zadní místnost zvaná komůrka je od lisovny oddělena příčkou a dveřmi proti hlavnímu vstupu, Tady se ukládalo víno na kantnýřích, po zániku místního vinařství byly bečky nahrazeny lísami na ovoce. Místnosti jsou plochostropé s trámovým stropem, jehož masivní centrální rošt pomáhá nést konstrukci střechy s předsazeným čelním štítem. Obě místnosti jsou osvětleny a větrány malým kruhovým nebo pravoúhlým otvorem prolomeným v protilehlých stěnách a v některých případech také malým pravoúhlým otvorem v nadpraží. Dlouho do 20. století se dochovaly čtyřspádové, čili valbové, střechy kryté došky a s podávacím otvorem zvaným schlopec v průčelí. Půdní prostor se využíval k uskladnění sena a píce. Přechod na tvrdou a těžkou pálenou krytinu s sebou přinesl změnu konstrukce krovu a nově si vyžádal podepření předsazeného štítu - kromě dosavadního centrálního trámu - přidanými sloupky. Přesahem střechy chráněné zápraží bývalo vydlážděno plochými kameny. Stěny byly budovány z dusané hlíny nebo z nepálených cihel a někdy je v nároží zpevňovaly přízední sloupky. Rovněž hliněné omítky se ve Veletinách zachovaly déle než v sousedních obcích. Pro svůj nesporný typologický význam a zachování archaických konstrukcí byl celý areál búd prohlášen v roce 1995 vládou České republiky za památkovou rezervaci. Samotná památková ochrana, byť se státní finanční podporou, by však jen stěží zachránila před zkázou soubor staveb, které dávno pozbyly svou někdejší funkci a chátraly, kdyby sami místní obyvatelé neprojevili zájem o obnovu búd a o hledání jejich nové náplně, ať již skladovací, výrobní či společenské.

Literatura:
Frolec, Václav: Vinohradnické stavby na Slovácku. Uherské Hradiště 1966,
Frolec, Václav: Tradiční vinařství na Moravě, Brno 1974.
Matuszková, Jitka - Kovářů, Věra: Vinohradnické stavby na Moravě. Brno 2004.
Spathová, Jana: Památky lidového stavitelství. Zlín 2004.