Dr. Lubor Niederle

S Veletinami je úzce spjato jméno profesora Lubora Niederla. Můžete si zde o něm přečíst dva texty, jeden od kronikáře Veletin Ladislava Koníčka, druhý od pracovníka Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě Mgr. Radka Tomečka.

Česká televize odvysílala 14. 12. 2008 na programu ČT 2 v pořadu Osmičky a jiné tkaničky (2) z cyklu Hledání ztraceného Času, který připravuje Karel Čáslavský, dvouačtvrtminutový amatérský filmový záznam zachycující dr. Lubora Niederla ve Veletinách. Celý pořad můžete zhlédnout na stránkách České televize, přepis komentáře Karla Čáslavského si můžete přečíst níže.

Vlak přijíždí do slováckých Hradčovic, odkud je to jenom kousek do obce Veletiny, kde v této vile Morava trávil spoustu času dr. Lubor Niederle – archeolog, antropolog, etnograf, odborník na život starých Slovanů. Ačkoliv se narodil v západočeských Klatovech, už od roku 1896 sem jezdil na prázdniny. A toto místo mezi Uherským Hradištěm a Uherským Brodem si natrvalo zamiloval. Ve Veletinách napsal i část svého rozsáhlého vědeckého díla. Tyto filmové snímky, na kterých jste viděli a ještě uvidíte i jeho manželku Boženu, rozenou Kramářovou, byly natočeny v létě 1943. Bylo mu tehdy skoro 78 let – zbýval mu tedy necelý rok života. Měl bych ještě zmínit, že tento úctyhodný muž byl také zakladatelem a prvním ředitelem Státního ústavu archeologického, Slovanského ústavu a krátce před odchodem na odpočinek také rektorem Karlovy univerzity. Byl i dobrým malířem. Sám si ilustroval některé své knihy. Ty knihy nám po něm zůstaly a je dobré, že díky tomuto filmu můžeme si trvale připomínat i jeho výraznou, ušlechtilou tvář. Patrně úplně poslední jsou tyto záběry z  pražského bytu – myslím že v tehdejší Kounicově ulici. To byl tedy dr. Lubor Niederle.

Karel Čáslavský v pořadu České televize Hledání ztraceného Času ze dne 14. 12. 2008

Text L. Koníčka

Dne 20. září roku 1865 se narodil Dr. Lubor Niederle, profesor archeologie na Karlově univerzitě v Praze, antropolog a etnograf, velký slavista a pokračovatel díla Pavla Josefa Šafaříka v bádání o Slovanech.

Narodil se v Klatovech, kde má na rodném domku pamětní desku. Napsal obsáhlé vědecké dílo z oboru archeologie „Slovanské starožitnosti”, známé u nás i v cizině, které má 11 svazků.

Napsal je z největší části právě ve Veletinách, kam jezdil po celý život se svou rodinou na letní prázdniny. V roce 1910 si ve Veletinách postavil rodinný domek.

První vila Dr. Lubora Niederla ve Veletinách	Rodinná vila „MORAVA” postavená v r. 1910

 Dr. Lubor Niederle si slováckou obec Veletiny zamiloval, a od roku 1896 tam trávil letní období a psal tam svá vědecká díla. Byl spolutvůrcem krásné a vzácné publikace „Moravské Slovensko“, které vzniklo z velké části ve Veletinách. Po dobu jeho letních pobytů ve Veletinách jej navštěvovaly významné osobnosti tehdejšího kulturního života jako například profesor Zdeněk Nejedlý a malíř Joža Uprka.

I mezi Veleťany měl mnoho osobních přátel, se kterými se po celý život pravidelně stýkal. Měl velkou vážnost u všech občanů. O tom svědčí i fakt, že byl na slavnostní schůzi obecního zastupitelstva dne 8. srpna 1931 jmenován čestným občanem Veletin.

Dr. Niederle zemřel v pohnutých dobách 2. světové války dne 14. června 1944 na následky zranění způsobeného okupanty. Jeho pohřbu se zúčastnila delegace veleckých občanů ve slavnostních krojích. Jejich účast byla zároveň tichou protiválečnou demonstrací v tehdejší okupované Praze.

Dne 28. září 1948 odhalili obyvatelé Veletin svému čestnému občanu na jeho rodinném domku pamětní desku. Vzpomínka na tohoto velkého vědce je u místních občanů stále živá a udržována v paměti.

 
Pamětní deska na domě Dr. Niederla

Ladislav Koníček, kronikář obce Veletiny

Text R. Tomečka

Dr. Niederle - autoportrét

Významný vědec v oborech archeologie, etnografie, antropologie, pozdější profesor Karlovy univerzity a od roku 1919 první ředitel Státního archeologického ústavu v Praze se narodil v Klatovech 20. září 1865 jako nejstarší syn známého klasického filologa, znalce antických kultur Jindřicha Niederla (1840 - 1875) a Františky Niederlové, rozené Geislerové, dcery místního lékárníka v Nové Pace. Středoškolská studia mladý Lubor Niederle absolvoval v letech 1875 - 1883 na c. k. I. českém reálném a vyšším gymnáziu v Praze II, ve Spálené ulici, a prohluboval je i nadále v letech 1883 - 1887 na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde byl rovněž v roce 1888 se svojí prací "O vývoji míst posvátných, oltářů a chrámů" habilitován na doktora filozofie. Nabytého vzdělání poté bohatě využil při dalších studiích v cizině: v roce 1889 v Mnichově, kde vědecky pracoval především v ústavu vedeném profesorem J. Rankem, v následujícím období let 1889 - 1890 na antropologické škole v Paříži v oddělení pro fyzickou antropologii, vedeném profesorem L. Manouvrierem. Z Paříže se vrátil následujícího roku přes Florencii, Bolognu, Lublaň a Vídeň do Prahy, kde hodlal zakotvit natrvalo.

V roce 1898 se Niederle habilitoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity jako mimořádný profesor pro prehistorickou archeologii a etnologii svojí prací "Příspěvky k antropologii zemí českých". Řádným profesorem byl pak jmenován v roce 1904 a v letech 1907 - 1908 se stává děkanem filozofické fakulty. Jeho akademická kariéra je pak završena získáním rektorského úřadu na Karlově univerzitě, který vykonával v letech 1927 -1928. V roce 1929 odchází na odpočinek, avšak i nadále se čile zajímá o vědeckou činnost v oborech historie Slovanstva, etnografie a archeologie. Lubor Niederle zemřel 14. června 1944 v Praze.

Vrcholem vědecké práce Lubora Niederleho jsou jeho monumentální Slovanské starožitnosti, které svého času patřily a dodnes patří k nejucelenějším vědeckým pracím na téma slovanské prehistorie. Niederle tady nashromáždil a uceleně vyložil výsledky všech věd o nejstarších dějinách Slovanů a slovanské kultuře vycházející z odborné historie, archeologie, etnografie, antropologie a sociologie. Toto jeho dvanáctisvazkové dílo čítající bezmála čtyři tisíce stran je dodnes jednou z nejobsáhlejších prací české vědecké literatury vůbec a současně posledním kompletním souhrnem slovanské problematiky vytvořeným jediným badatelem.

Podobně nepřekonatelným dílem je v oblasti etnografie i práce nazvaná Moravské Slovensko, která je dílem kolektivu pod jeho redakcí. Větší část textů, jimiž přispěl do tohoto díla, zpracovával ve Veletinách u Uherského Brodu, kde měl přes padesát let své letní sídlo. Ke zpracování tohoto díla jej vedl jeho stále neutuchající zájem o zdejší kraj, v němž se usadil, aby mohl čerpat přímo ze starobylých tradic i současného života zdejších obyvatel. O jeho vřelém vztahu ke Slovácku vypovídá i to, že byl prohlášen čestným občanem Starého Města i Uherského Hradiště, nebo také to, že na jeho popud vzniklo v Uherském Brodě Jubilejní krajinské muzeum, pozdější Muzeum J. A. Komenského.

Mgr. Radek Tomeček, Muzeum J. A. Komenského, Uh. Brod